Martina Elhenická je několikanásobná účastnice mistrovství Evropy a světa. Nyní se stává aktivní členkou týmu Swimaholic. Podívali jsme si o její dráze profesionála, soutěživosti a o tom, že v moři a otevřené vodě se úplně v pohodě necítí.
Martino, jaké bylo tvé seznamování s plaváním a od kolika let jsi pravidelně trénovala?
Do bazénu na plavání jsme s rodiči začali chodit, když mi byly 3 roky a to seznamování nebylo úplně ideální. Odjakživa nesnáším studenou vodu, tak to se mnou trenéři ani rodiče neměli moc lehké. Postupně jsem si na to aspoň trochu zvykla a od nějakých šesti let jsem plavala závodně.
Jak na tyto začátky zpětně vzpomínáš?
Z těch úplných začátků si pamatuji opravdu jen to, jak sedím na kraji bazénu, klepu se zimou a brečím. Z období, kdy jsem začala i závodit, si pamatuji nadšení a bojovnost. Vždycky jsem plavala se staršími dětmi a strašně jsem se jim chtěla vyrovnat.
Trénink profesionálního plavce určitě není procházka růžovým sadem. Můžeš nám běžný tréninkový „dril“ popsat a upřímně říci, co pro tebe bylo při trénincích nejtěžší?
Protože jsem vytrvalec, tak jsem trénovala hlavně na 800 a 1500 m, tím pádem jsem měla delší tréninky než ostatní. Občas bylo tedy těžší, když jsem viděla sprintery končit a já jsem za sebou měla třeba půlku tréninku. Ale to samozřejmě nebylo vždycky takhle, jinak ty naše tréninkové dny vypadaly všechny dost podobně. Když jsme nebyli na nějakém soustředění, kde se trénovalo víc, tak ráno dvě hodiny ve vodě, odpoledne další dvě hodiny, obden mezi tréninky ještě posilovna, někdy fyzioterapie, nebo kompenzační cvičení. Byl to sice stereotyp a tréninky rozhodně nebyly lehké, ale stejně jsem to měla strašně ráda a trénování mě bavilo. Nejraději jsem měla dlouhé série, třeba 4*1500 m nebo 6*800 m, to alespoň trénink rychle utíkal a nebylo tam moc té tréninkové “omáčky” okolo.
Každý sport má nadějné mladé sportovce, kteří se snaží získat co nejlepší výsledky. Jak jsi vnímala rivalitu mezi plavci na lokálních i světových soutěžích?
Vždycky mi to přišlo v pořádku a normální. Když se ale podívám zpětně, zdá se mi, že na větších závodech s mezinárodní konkurencí tam rivalita byla, ale pořád na takové přátelské úrovni. Naopak si myslím, že to v Česku tak není, což je někdy možná škoda.
Co ti pomáhalo udržet koncentraci a soustředit se na výsledek při soutěžích?
Je to různé, ale paradoxně mi nejvíc pomáhalo se na to vůbec nesoustředit. Poslední měsíce to byla i různá cvičení a techniky od sportovní psycholožky.
Do jakých zemí tě plavání zavedlo a na které vzpomínáš nejraději?
Bylo jich opravdu hodně a vzpomínám ráda téměř na všechny. Jediné místo, kde jsem fakt nebyla ráda a nelíbilo se mi tam, byl Taiwan. To ale do jisté míry ovlivnily i moje výsledky, zranění a celková nálada.
S dráhou profesionální plavkyně jsi již skončila. Když se podíváš zpětně, co ti tato etapa tvého života dala a naučila?
Plavání mě toho naučilo opravdu hodně. Dalo mi především obrovskou vytrvalost a to, že něco jen tak nevzdávám, dalo mi spoustu zázitků, přátel, navštívila jsem země, do kterých bych se normálně asi ani nepodívala. Bohužel mi dalo také extrémní soutěživost i ve chvílích, kdy to vůbec není potřeba.
Teď se na plavání pojďme kouknout z té „neprofesionální“ stránky. Pověz, co máš na plavání nejraději a co si nejvíce užíváš, když plaveš jen pro radost?
Abych řekla pravdu, tak si to moc neužívám, od konce profesionální kariéry jsem v bazénu byla jen párkrát, neumím totiž plavat sama bez trenéra. Když jdu sama, strašně dlouho mi trvá, něž do té vody vůbec skočím, pak odplavu sotva 3 kilometry a jdu domů.
Plaveš raději v bazénu, nebo ve volné vodě? A jaký je tvůj nejhezčí zážitek z vody?
Rozhodně bazén, tam vidím na dno a nebojím se. Na otevřené vodě mám strach, že se utopím. Tam jsem odjela jen 3 závody a nikdy jsem se tam necítila dobře, byla jsem víc ve stresu, než abych si to užila. Upřímně se taky docela nerada koupu v moři, takže nejhezčí zážitky budou asi z toho bazénu. Bylo fajn, když se povedl závod, když byl dobrý trénink a tak.
A jaké jsou tvé další plány, ať už s plaváním, nebo bez něj?
Prozatím to bude bez něj. Po krátké pauze jsem se vrátila ke sportu, začala jsem cvičit a zatím mě to fakt chytlo. Jinak nějaké další plány mám, ale to bych si ráda zatím nechala pro sebe.
Děkujeme za rozhovor!
/ Hledáte ARENA plavky? Na našem E-shopu jsou tady. /
Účast na světových a evropských závodech:
2010 Olympijské hry mládeže Singapur
2012 ME v krátkém bazénu Chartres
2013 ME v krátkém bazénu Herning
2014 ME v dlouhém bazénu Berlín
2015 Světová univerziáda Gwangju
2015 MS v dlouhém bazénu Kazaň
2016 ME v dlouhém bazénu Londýn
2016 MS v krátkém bazénu Windsor
2017 MS v dlouhém bazénu Budapešť
2017 Světová univerziáda Taipei
2019 ME v krátkém bazénu Glasgow
Vladivostocká 1460