Kristýnu Horskou ze Swimaholic party už znáte z našeho rozhovoru, teď se Kristýny ptáme na zhodnocení její závodní sezóny, tak si přečtěte, jaký je život profi plavce a nasajte inspiraci do svých tréninků, ať už jste závodník, nebo prostě zapálený hobík.
Jaké cíle jsi si stanovila pro letní sezonu?
Moje cíle pro letošní sezonu byly zaplavat si osobák, nebo se mu alespoň co nejvíce přiblížit. Samozřejmě, že největší cíl byl splněný limit na MS. To by ale znamenalo zaplavat velký osobní rekord. Věděla jsem, že to nebude jednoduché.
Podařilo se ti je splnit? Jak jsi spokojená s výsledky během celé sezony?
Všechno se mi splnit nepodařilo. Nejvíc mě mrzí, že jsem se pořád nepřiblížila tolik k osobáku. Ano, byl tam největší posun za poslední 3 roky, ale i tak. Pořád mě to mrzí. Byla jsem ale na světové univerziádě, za to jsem ráda. Takže s výsledky za celou sezonu jsem nakonec poměrně spokojená.
Zdroj: plavecký archiv Kristýny Horské
Nastaly během sezony nějaké problémy, které tě zbrzdily?
Během sezony bohužel problémy nastaly. Nepohodla jsem se se svým trenérem v půlce dubna, a v podstatě od té doby jsem neměla moc kvalitní trénink. Do kvalitního tréninku jsem nastoupila zase až v červnu, kdy jsem odjela na reprezentační soustředění do Beleku. Takže jsem přišla o poměrně důležitý cyklus tvrdého tréninku, a na tom se asi pak odrážely i výsledky v závěru sezony.
Jaká byla Univerziáda, jak se ti tam líbilo, jaká byla organizace?
Univerziáda byla pro nás zajímavá tím, že jsme bydleli na zaoceánské lodi. To už byl zážitek sám o sobě. Akorát jsme měli nevýhodu v tom, že jsme neměli okénko. Takže jsme celých 12 dní bydleli ve tmě, a ještě neměli signál. Organizace nebyla moc dobrá. Vůbec to nezvládali. Problémy byly jak s jízdním řádem autobusů, tak se vstupem do “vesnice”. U něj fungovaly pouze 3 rentgeny a čekalo se třeba půl hodiny na sluníčku. To stejné bylo s autobusy z bazénu. Na čas přijel pouze jeden a ti, co se do něj nevešli, museli čekat půl hodiny na další. Naštěstí se to trochu zlepšilo v posledních dnech.
Zdroj: plavecký archiv Kristýny Horské
Máš nějaké letní volno a jak si ho užíváš? Trávíš ho i tak u vody, nebo ji nemůžeš ani vidět?
Mám zhruba 3 týdny volna. Už jsem byla týden u moře. Ještě pojedu s rodiči na chalupu, kde už budu trochu jezdit na kole. Taky si užívám to, že můžu být doma v Praze a nemám žádný časový rozvrh. Trávím čas i u vody, není to tak, že bych ji nechtěla vidět. Jen ve volnu nevyhledávám přímo plavecký bazén.
Jak jsi na tom ty a plavání na otevřené vodě?
V posledních letech jsem pouze bazénový typ. Vadí mi, když nevidím na dno. Letos u moře jsem si to znovu potvrdila. Když jsem doplavala nad tmavší dno, tak už jsem dál neplavala.
Zdroj: plavecký archiv Kristýny Horské
Kdy startuje tvoje příprava na zimní sezonu a jaký je tvůj hlavní cíl?
Začínám v srpnu. První týden máme tréninky napsané a chodíme si je odplavat sami, potom jedu na týden na kola do Ramsau v Rakousku. Následují 2-3 týdny trénování v Praze, a pak ještě letíme na 3 týdny na soustředění, někam do tepla. Hlavní cíl je kvalifikovat se na olympijské hry do Tokia.
Kíťo, děkujeme za rozhovor. Užívej volna u vody jako správný Swimaholic a v nové sezoně přejeme hodně štěstí!
Vladivostocká 1460